Svět popmusic byl pro filmaře odjakživa lákadlem; je vlastně kupodivu, že slavní Beatles se stali v této oblasti středem pozornosti až nyní. Třicet let po legendární show Eda Sullivana, díky níž proslulá britská skupina dobyla Spojené státy, byl natočen snímek BACKBEAT, zabývající se začátky Beatles (1960-62). Zakládajících členů kapely bylo pět: vedle Johna Lennona, Paula McCartneyho a George Harrisona s Beatles hráli bubeník Pete Best a Lennonův kamarád z malířské školy, baskytarista Stuart Sutcliffe. Hamburské turné, jež začínající skupině sjednal Allan Williams od srpna 1960, znamenalo zásadní obrat v historii dosud neznámé kapely. Dnes legendární účinkování v klubu Kaiserkeller stmelilo hudební styl Beatles, přestože tehdy hráli většinou převzaté rockové skladby. Vliv na mladé Brity měla hamburská módní fotografka Astrid Kirchherrová, kterou na ně upozornil její přítel Klaus Voorman; oba mladí Němci přivedli do klubu své existenciálně laděné intelektuálské přátele. Astrid je autorkou fotografií, jež dodnes patří k vůbec nejlepším svědectvím o Beatles; ovlivnila také vizuální podobu skupiny pro příští roky (je např. "autorkou" jejich účesů).
Film režiséra Iaina Softleyho se pokouší zmapovat hamburskou epizodu Beatles v souladu se známými fakty. Hlavní osou vyprávění je trojúhelník Lennon-Kirchherrová-Sutcliffe. Důvodem Stuova postupného odcizování kolegům bylo přátelství s Astrid i konflikty ne zcela disponovaného hudebníka s přáteli. Zakládající člen skupiny, prudce stoupající k popularitě, zvolil raději malířskou kariéru. Vytvořil několik pozoruhodných obrazů, ale v dubnu 1962 náhle zemřel na krvácení do mozku. Vedle snahy postihnout atmosféru vzrůstající beatlemánie, jež na počátku 60. let zachvátila svět, se autoři filmu spolehli na postižení napětí mezi třemi hlavními aktéry; ostatní členové slavné skupiny jsou odsouzeni do rolí pouhých přihrávačů. Ve filmu se naznačuje i Lennonova tajná slabost pro půvabnou fotografku a citové vazby ke Stuovi. Na rozdíl od pouze krásné Sheryl Leeové (Astrid) a od konvenčně "rozhněvaného" Stua v podání Stephena Dorffa je právě ambiciózní sršatý John v zajímavé, byť poněkud sporné interpretaci Iana Harta motorem příběhu. V očividné snaze postihnout tep doby vycházejí tvůrci filmů z poněkud uměle evokované atmosféry pop-artu, z fotografií Kirchherrové a částečně i z filmu Richarda Lestera PERNÝ DEN. Ve filmu nezazní ani jedna píseň Beatles. Hrají se zde jen písničky jiných autorů, jež měla skupina tehdy na repertoáru. Pro snímek je natočila skupina The Backbeat Band.

Žánr: Dramatické / Hudební
Země původu: UK/Německo
Rok výroby: 1994
Délka: 100 minut
Formát obrazu: 16:9
Poměr stran obrazu: 1.85:1